Tak jako každoročně, sešli jsme se v magický poslední dubnový den, abychom do éteru vypustili čarodějnice, které i my máme mezi sebou. Tentokráte jsme ale opustili tradiční startovací kopec našich členek Javorník a konečně jsme byli ve svém, tedy na základně RKL. Jak se později ukázalo, opět se nám naše bouda vyplatila, neboť letošní počasí v republice zrovna ohňovým radovánkám nepřálo.

My jsme se ale po průtrži mračen přesunuli do teploučka a ven jsme vybíhali pouze přiložit nebo opéci nějakého buřtíka. Tedy mrkněte na fotoreportáž:

Odpoledne krásně svítilo slunko, ale skutek utek

Staničky byly nažhaveny, škoda jen, že bylo tak málo operátorů v éteru

Využili jsme odpoledne k brigádní činnosti. Instalovali jsme nový držák

pro stožár. Napoprvé se Míra 7 trefil do Milana Jeřáb, ale ten má tvrdou palici.

Nebo je to obráceně???

Pak už to šlo ale samo

Dokonce nás navštívil jeden z největších čarodějů RKL Honza Lučany

(sedící zcela vlevo)

A je to tady – bouřka.

Nebyli jsme však zaskočeni a utekly do základny.

Když jsem chtěl Mírovi sebrat buřta, byl by mě snad kousl.

Nechápal jsem proč, zásob bylo dost.

Vedoucí čarodějnice RKL Ája doplňovala palivo.

A to už je brífink před startem. Vlevo Ája, trenér Peklo vpravo Skleněnka.

Košťata byla nastartována a pěkně čoudila.

Šťastný let a za rok zase nashle.