|
Po
uvolnění dřívějších tabu, v životě občana tehdejší České a Slovenské
federace, kdy se psal rok 1990, začalo jinde ve světě zcela běžné CB pásmo
pozvolna ožívat i u nás.
Z počátku zde vysílalo pouze několik šťastlivců, kteří své staničky
importovali ze zahraničí nebo je získali z druhé ruky. Jak jinak než-li od
taxikářů. Dle pamětníků začalo v Liberci vysílat asi 12 volaček. Ty tam jsou
večery a noci, které plnil Cháron a pokud je nám známo, není v dnešní době
již aktivní žádná z nich.
Tato situace trvala do roku 1992, kdy přišla první velká vlna uživatelů CB na
Liberecku. V tuto dobu přibývaly staničky jako houby po dešti, zejména pak po
počátcích prodeje radiostanic v různých krámech s elektronikou, kterých v
Liberci bylo cca 6. Dnes z nich zbyl bohužel pouze jeden. Velkou roli při
rozšíření stanic CB na Liberecku sehrál malý krámek ve vesnici Niederodervitz
v nedalekém Německu, kde byly stanice kupovány na tehdejší, ale i dnešní
poměry za "babku" a úspěšně "pašovány" do republiky.
Věhlas tohoto garážového prodeje se záhy rozšířil do celých Severních Čech.
Tehdy
velmi rozšířená stanice
V roce 1993, byla v Liberci uskutečněna veřejná sbírka na zbudování
záchranného kanálu č. 9 v okrese, který byl záhy uveden do provozu na
hasičské stanici ČD. Stanice zde fungovala s většími či menšími úspěchy do
jara roku 1995, kdy správu "devítky" převzal RKL a umístil ji na
základnu bezpečnostní služby ARGUS, kde bezplatně fungovala po dlouhá léta.
Za dobu svého působení odbavila stanice cca 600 tísňových volání. V dnešní
době jsou stanice pro příjem nouzových vysílání v Liberci umístěny na Policii
ČR a u Hasičů, ale na jejich provoz již nelze mnoho spoléhat. Snad je to
zapříčiněno tak hojným rozšířením moderních "ruček" - tedy
mobilních telefonů.
Úspěšnost
monitoru 9. k. dokládá článek v deníku Liberecký den srpen 1996
V letech 1992-1994 se v našem regionu vytvořil diskusní kroužek původně na
12-tém kanále a po té na 33. k., jehož účastníci se začali scházet i mimo
pásmo. Dokonce vydávali vlastní tiskovinu s názvem CB občasník a později se
rozhodli založit oficiální organizaci. Zde je však nutno podotknout, že v
tehdejší době byl ze strany občana velký odpor k jakémukoli sdružování a
mnozí v klubové činnosti viděli politiku.
Potřeba založení klubu se objevila také na poli DX-ingu, kdy jsme začali
intenzivně vysílat do zahraničí. Používali jsme ve světě neobvyklé volací
znaky CZ 4 xxx podobné spíše volačkám amatérským.
Tehdy
jsme pro potvrzení spojení používali tyto QSL - lístky
V památný den 14. září 1994 bylo svoláno ustavující setkání CB-čkářů
Liberecka v restauraci Na basebalovém hřišti v Liberci - Františkově, kam
byli pozvány všechny stanice z okolí. Po zvolení přípravného výboru byl
založen první registrovaný CB klub u nás. Dne 10. října 1994 byl oficiálně
zaregistrován pod názvem REGIONÁLNÍ KLUB CB LIBEREC s přiděleným IČO:
46747869. Zakládajícími členy byly tehdy známé volačky, z nichž dnes bohužel
uslyšíte pouze některé: Matěj Bubákov, Jirka Soud, Panda Liberec, Pepa
Hanychov, Méďa Béďa, Peklo Liberec, Alan Jablonec n/N, Robert Kateřinky,
Karel 1 Rochlice, Radek a Věrka Jatka, Niki Gagarinka, Jirka Gagarinka,
Andromeda Liberec a další.
Ustavující
setkání RKL v restauraci Na basebalovém hřišti
Poprvé se RKL dostal do povědomí pořádáním oficiálního závodu na CB - 1. CB
Contest RKL 1995. Našemu závodu také vděčí Čeští a Slovenští CB-čkáři za
rozšíření dnes tak používaných lokátorů, které je ve světě CB raritou a
používá se pouze u nás!
Zajímavostí našeho závodu byl samotný zájem o něj a množství přihlášených
stanic překvapilo nejenom pořadatele. Tehdy ještě neexistoval žádný CB
časopis a soutěžní podmínky byly rozšiřovány na letácích po různých
setkáních. Členové RKL vyjížděli na četné portable, aby propagovali účast v
soutěži. Tenkrát se také o nás velmi zajímal ČTU a v první řadě radioamatéři
- a co že si to ti obyčejní lidé z "odpadového pásma" dovolují,
uspořádat závod takového rozsahu. V dnešní době však již mezi rekruty
"dvoumetráků" je i mnoho aktivních i bývalých CB-čkářů. U zrodu
dnes již nejstaršího a stále nejmasovějšího závodu stáli Láďa Fórum Mladá
Boleslav a Peklo Liberec.
Po velkém úspěchu RKL byly spontánně zakládány další oficiální CB kluby např.
Krakonošův DX klub Trutnov, CB Klub regionu Frýdlant a td. V této době také
vnikly další pobočky RKL v České Lípě - dnešní CB Klub Česká Lípa a v Ústí
nad Labem - dnešní Bohemia club. V letech 96-97 dosáhl RKL největší
masovosti, kdy čítal na 200 členů. Po osamostatnění poboček se čl. základna
stabilizovala cca na 60-ti členech.
Za dobu trvání jsme se zúčastnili mnoha CB akcí po celé ČR, kde jsme vzorně
reprezentovali svůj klub, tak jako na Kozákově v roce 1996, kdy bylo
"ležení" RKL mnohem větší, než-li komerčního CB klubu Allamat,
který měl v tehdejší době mnoho členů, ale dnes již bohužel zanikl.
Stavba
portable RKL při setkání na Kozákově 1996
Velkou měrou se DX klub Romeo Kilo Lima zapsal do historie vysílání u nás
svou mezinárodní aktivitou, kdy sdružuje cca 50 zahraničních členů ze všech
světadílů. Naši operátoři jsou také čestnými členy světoznámých DX klubu AT,
SD, RT, WOG, SG, PA a td. naše QSL mají ve svých sbírkách operátoři z téměř
200 zemí světa.
Dalším rozšiřováním radiostanic v roce 1997 začali vznikat nové oficiální i
neoficiální CB kluby. Velký zlom nastal s mohutným nástupem mobilních
telefonů, kdy jsme zaznamenali velký odliv zájemců o občanské vysílání a dnes
to již v Libereckém éteru vypadá, tak jako před lety, kdy to vše začínalo.
Jenom nám na CB přibyla netolerance, závist a neslušnost, které jsme dříve
neznali!
Doufejme tedy, že RKL nezmizí v propadlišti dějin, tak jako některé dnes již
zaniklé CB kluby. Rozhodně se budeme nadále věnovat DX-ingu a pořádání
nejstaršího závodu na CB v ČR - CB Contest Romeo Kilo Lima, tak abychom co
nejlépe přispěli rozvoji Občanského pásma u nás a velmi fandíme všem, kteří
tak činí.
|
