Příspěvek od Pepy Šiby do diskuse
Internet je krásná věc v překotném světě informací pro každého, kdo tímto nástrojem disponuje. Stejně tak jako mobilní telefony (mnohdy využívající jen SMS zprávy) sice komunikaci mezi lidmi ulehčují, ale osobní styk a vzájemnou výměnu názorů z očí do očí nikdy nenahradí. A nedělejme si iluzi, že dokonce všichni Ti, kteří internet vlastní a o naší webové stránce vědí, že všechny zprávy tam uváděné pravidelně sledují.
To byl také hlavní smysl zachování „hospůdky“, alespoň pro mě, který to mimo jiných inicioval, věnoval tomu nemalé úsilí, čas i práci. Dnes se zřejmě ukazuje, že tomu je jinak. Nikdo již netouží slyšet názor třeba i jiného, kdo internet nemá, do služby konajícího členy klubu nechodí, nicméně rád čas od času mezi sousedy a chalupáře zajde. I těmto osobám měl klub sloužit (Pepa Kopal, druhý Pepa Kopal, Mirek Novák, Olda Lachman starší, Jarda Tykva, Slávek Tomašů, Petr Rohlíček, Láďa Václavík, Javůrkovi, Karlovi st. a ml., Richard se Zdeňkem Štroblovým, Petr Tyrychtr a další).
Z tohoto důvodu byl do Informace pro službu konající členy klubu „KAČABAR“ Hřmenín vložen text jako základní preambule “Klub „KAČABAR“ Hřmenín je neziskové zařízení sloužící členům klubu (občanům a „chalupářům“ Hřmenína, jejím rodinných příslušníkům a přátelům) a případně dalším osobám „nečlenům klubu“ k setkávání se, vedení vzletných diskuzí a k různým jiným činnostem. Bohužel k obsahu této informace se nikdo ze členů klubu nevyjádřil, nebyla všemi přijata jako dobrovolný závazek a zůstala tak možná v podvědomí jen některých členů klubu, kteří si ji přečetli, neboť nebyla v klubu veřejně vyvěšena.
Snad právě proto, že pravidelně všem diskuzím naslouchám a mnohé věci se časem mění, jsem tuto informaci doplnil, zpřesnil a rozšířil v návrhu provozního řádu klubu Základní pravidla pro provoz klubu „KAČABAR“ Hřmenín a informace pro službu konající členy klubu, který jsem rovněž dal rovněž ke všeobecné diskuzi. Nikdo však žádnou diskuzi neorganizoval, žádné námitky či připomínky nikdo nevznesl, za to se na internetu objevilo, že klub bude Podle návrhu některých členů klubu od 17. prosince 2008 až do 12. března 2009 uzavřen. Na návrh kterých členů klubu? Kdo se kterého člena, či jiné osoby ptal, zda-li by některý víkend v této době nechtěl sloužit? Kdo se zeptal mně, nebo Franty Kelbicha st. v kterém období chceme nebo nechceme sloužit a proč? Organizovat něčí činnost, to není jen dát kus papíru do klubu a říci „napište se do služby“ a po té co se některá kolonka nenaplní tam napsal libovolné jméno, aniž by to s příslušným členem klubu projednal, nebo se zeptal proč se do seznamu ten či druhý nenapsal. Já svůj důvod proč dále nebudu do služby konajícího člena klubu chodit jsem všem, kteří od mé poslední služby dne 7.9.2008 v klubu byli tento sdělil – do doby dokud se nepřijmou zásadní pravidla provozu klubu závazná pro všechny členy klubu (při vědomí, že se k nim přihlašují dobrovolně) a zvolení si mezi sebou osoby, která za provoz klubu bude odpovědná a mít právo zbytek členů řídit, jejich práci organizovat, dodržování pravidel kontrovat a současně byl oprávněn se zastupitelstvím obce požadavky klubu a obce vzájemně projednávat.
Mimo jiné, v platném rozpisu služeb není napsán ani Franta Kelbich, st., ačkoliv neřekl, že do služby nebude chodit, ale který naopak tvrdí, že i v době kdy má být klub uzavřen nemá problémy službu držet a to nejen on sám, ale i třeba Franta Javůrek st.
Základním smyslem navrhovaného provozního řádu mělo být uvědomění si členů klubu, že jejich služba je službou dobrovolnou, ve prospěch všech, kteří o tuto službu projeví zájem. Současně jsou v něm uvedena základní pravidla hospodaření s majetkem, který je ve vlastnictví obce a dalšího, o který jsme se nejen my členové klubu přičinili sami. Jeden jediný člověk si možná umí svoji činnost organizovat sám, nicméně i v této činnosti je závislý na svém okolí. Pokud se však jedná o kolektiv 10 – 11 lidí se svými vlastními zájmy je jejich organizace činnosti velmi složitá a vyžaduje s nimi hovořit, přesvědčovat je, umět improvizovat a vzájemně domlouvat, a v některých případech i umět přikázat (pokud má k tomu od nich mandát). Jestli toto není schopen dělat, a to z jakýchkoliv důvodů, pak se k této povinnosti nemůže hlásit a to ani dobrovolně.
A mimochodem, kdo tedy svolá nějakou schůzku, aby o tom věděli všichni a aby se mohli pokud možno všichni zúčastnit.
Ing. Josef Šíba
(jen jeden hlas určitě z několika desítek)